Úl

kdekdo řek by ty se maj
když vidí okolní kraj
co ho zdobí z velký dáli
pohádkovej úl
každýho napadne hned
život je tam samej med
leč už z půlky zahynul

jenom co projdeš skrze česno
bude ti ouzko, bude těsno
vládne tam nálada bodavá
a strach nahlas nadávat

možná minout tenhle klát
bude stačit akorát
ne aby tě jen tak na skok
dovnitř zajít napadlo
i kdybys měl to štěstí
přivítaj tě zápěstim
nebo nemine tě žihadlo

tam bzučí život podle včel
co by sotva kdo znát chtěl
a s klidem plundrujou dál
poslední ze zbylejch krás
v čele pak jejich matka
posílajíc na jatka
ty, co jí nedaj hlas

je zvláštní, jak rychle nakrást ví
každej novej šéf, do svejch pláství
a ten kdo s nim občas neni v roji
o svůj krk se bojí

a tak dál tam za poli
jedněm voní propolis
a kdekdo z cizí brti
možná by jim záviděl
radši nechoď na oči
včelám, co nikdo nevytočí
nebo z tebe zbyde měl

se vzpurnym sběračem nektaru
řešej se problémy postaru
a dál nikdo z trubců a nikdo z dělnic
nikdy neviděl nic